Indice

Exodo 10

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

à åÇéÌÉàîÆø éÀäåÈä àÆì-îÉùÑÆä, áÌÉà àÆì-ôÌÇøÀòÉä:  ëÌÄé-àÂðÄé äÄëÀáÌÇãÀúÌÄé àÆú-ìÄáÌåÉ, åÀàÆú-ìÅá òÂáÈãÈéå, ìÀîÇòÇï ùÑÄúÄé àÉúÉúÇé àÅìÌÆä, áÌÀ÷ÄøÀáÌåÉ. 1 Y JEHOVÁ dijo á Moisés:  Entra á Faraón; porque yo he agravado su corazón, y el corazón de sus siervos, para dar entre ellos estas mis señales;
á åÌìÀîÇòÇï úÌÀñÇôÌÅø áÌÀàÈæÀðÅé áÄðÀêÈ åÌáÆï-áÌÄðÀêÈ, àÅú àÂùÑÆø äÄúÀòÇìÌÇìÀúÌÄé áÌÀîÄöÀøÇéÄí, åÀàÆú-àÉúÉúÇé, àÂùÑÆø-ùÒÇîÀúÌÄé áÈí; åÄéãÇòÀúÌÆí, ëÌÄé-àÂðÄé éÀäåÈä. 2 Y para que cuentes á tus hijos y á tus nietos las cosas que yo hice en Egipto, y mis señales que dí entre ellos; y para que sepáis que yo soy Jehová.
â åÇéÌÈáÉà îÉùÑÆä åÀàÇäÂøÉï, àÆì-ôÌÇøÀòÉä, åÇéÌÉàîÀøåÌ àÅìÈéå ëÌÉä-àÈîÇø éÀäåÈä àÁìÉäÅé äÈòÄáÀøÄéí, òÇã-îÈúÇé îÅàÇðÀúÌÈ ìÅòÈðÉú îÄôÌÈðÈé; ùÑÇìÌÇç òÇîÌÄé, åÀéÇòÇáÀãËðÄé. 3 Entonces vinieron Moisés y Aarón á Faraón, y le dijeron:  Jehová, el Dios de los Hebreos ha dicho así:  ¿Hasta cuándo no querrás humillarte delante de mí? Deja ir á mi pueblo para que me sirvan.
ã ëÌÄé àÄí-îÈàÅï àÇúÌÈä, ìÀùÑÇìÌÅçÇ àÆú-òÇîÌÄé--äÄðÀðÄé îÅáÄéà îÈçÈø àÇøÀáÌÆä, áÌÄâÀáËìÆêÈ. 4 Y si aún rehusas dejarlo ir, he aquí que yo traeré mañana langosta en tus términos,
ä åÀëÄñÌÈä àÆú-òÅéï äÈàÈøÆõ, åÀìÉà éåÌëÇì ìÄøÀàÉú àÆú-äÈàÈøÆõ; åÀàÈëÇì àÆú-éÆúÆø äÇôÌÀìÅèÈä, äÇðÌÄùÑÀàÆøÆú ìÈëÆí îÄï-äÇáÌÈøÈã, åÀàÈëÇì àÆú-ëÌÈì-äÈòÅõ, äÇöÌÉîÅçÇ ìÈëÆí îÄï-äÇùÌÒÈãÆä. 5 La cual cubrirá la faz de la tierra, de modo que no pueda verse la tierra; y ella comerá lo que quedó salvo, lo que os ha quedado del granizo; comerá asimismo todo árbol que os produce fruto en el campo:
å åÌîÈìÀàåÌ áÈúÌÆéêÈ åÌáÈúÌÅé ëÈì-òÂáÈãÆéêÈ, åÌáÈúÌÅé ëÈì-îÄöÀøÇéÄí, àÂùÑÆø ìÉà-øÈàåÌ àÂáÉúÆéêÈ åÇàÂáåÉú àÂáÉúÆéêÈ, îÄéÌåÉí äÁéåÉúÈí òÇì-äÈàÂãÈîÈä òÇã äÇéÌåÉí äÇæÌÆä; åÇéÌÄôÆï åÇéÌÅöÅà, îÅòÄí ôÌÇøÀòÉä. 6 Y llenarse han tus casas, y las casas de todos tus siervos, y las casas de todos los Egipcios, cual nunca vieron tus padres ni tus abuelos, desde que ellos fueron sobre la tierra hasta hoy.  Y volvióse, y salió de con Faraón.
æ åÇéÌÉàîÀøåÌ òÇáÀãÅé ôÇøÀòÉä àÅìÈéå, òÇã-îÈúÇé éÄäÀéÆä æÆä ìÈðåÌ ìÀîåÉ÷ÅùÑ--ùÑÇìÌÇç àÆú-äÈàÂðÈùÑÄéí, åÀéÇòÇáÀãåÌ àÆú-éÀäåÈä àÁìÉäÅéäÆí; äÂèÆøÆí úÌÅãÇò, ëÌÄé àÈáÀãÈä îÄöÀøÈéÄí. 7 Entonces los siervos de Faraón le dijeron:  ¿Hasta cuándo nos ha de ser éste por lazo? Deja ir á estos hombres, para que sirvan á Jehová su Dios; ¿aun no sabes que Egipto está destruido?
ç åÇéÌåÌùÑÇá àÆú-îÉùÑÆä åÀàÆú-àÇäÂøÉï, àÆì-ôÌÇøÀòÉä, åÇéÌÉàîÆø àÂìÅäÆí, ìÀëåÌ òÄáÀãåÌ àÆú-éÀäåÈä àÁìÉäÅéëÆí; îÄé åÈîÄé, äÇäÉìÀëÄéí. 8 Y Moisés y Aarón volvieron á ser llamados á Faraón, el cual les dijo:  Andad, servid á Jehová vuestro Dios.  ¿Quién y quién son los que han de ir?
è åÇéÌÉàîÆø îÉùÑÆä, áÌÄðÀòÈøÅéðåÌ åÌáÄæÀ÷ÅðÅéðåÌ ðÅìÅêÀ; áÌÀáÈðÅéðåÌ åÌáÄáÀðåÉúÅðåÌ áÌÀöÉàðÅðåÌ åÌáÄáÀ÷ÈøÅðåÌ, ðÅìÅêÀ--ëÌÄé çÇâ-éÀäåÈä, ìÈðåÌ. 9 Y Moisés respondió:  Hemos de ir con nuestros niños y con nuestros viejos, con nuestros hijos y con nuestras hijas:  con nuestras ovejas y con nuestras vacas hemos de ir; porque tenemos solemnidad de Jehová.
é åÇéÌÉàîÆø àÂìÅäÆí, éÀäÄé ëÅï éÀäåÈä òÄîÌÈëÆí, ëÌÇàÂùÑÆø àÂùÑÇìÌÇç àÆúÀëÆí, åÀàÆú-èÇôÌÀëÆí; øÀàåÌ, ëÌÄé øÈòÈä ðÆâÆã ôÌÀðÅéëÆí. 10 Y él les dijo:  Así sea Jehová con vosotros como yo os dejaré ir á vosotros y á vuestros niños:  mirad como el mal está delante de vuestro rostro.
éà ìÉà ëÅï, ìÀëåÌ-ðÈà äÇâÌÀáÈøÄéí åÀòÄáÀãåÌ àÆú-éÀäåÈä--ëÌÄé àÉúÈäÌ, àÇúÌÆí îÀáÇ÷ÀùÑÄéí; åÇéÀâÈøÆùÑ àÉúÈí, îÅàÅú ôÌÀðÅé ôÇøÀòÉä.  {ñ} 11 No será así:  id ahora vosotros los varones, y servid á Jehová:  pues esto es lo que vosotros demandasteis.  Y echáronlos de delante de Faraón.
éá åÇéÌÉàîÆø éÀäåÈä àÆì-îÉùÑÆä, ðÀèÅä éÈãÀêÈ òÇì-àÆøÆõ îÄöÀøÇéÄí áÌÈàÇøÀáÌÆä, åÀéÇòÇì, òÇì-àÆøÆõ îÄöÀøÈéÄí; åÀéÉàëÇì àÆú-ëÌÈì-òÅùÒÆá äÈàÈøÆõ, àÅú ëÌÈì-àÂùÑÆø äÄùÑÀàÄéø äÇáÌÈøÈã. 12 Entonces Jehová dijo á Moisés:  Extiende tu mano sobre la tierra de Egipto para langosta, á fin de que suba sobre el país de Egipto, y consuma todo lo que el granizo dejó.
éâ åÇéÌÅè îÉùÑÆä àÆú-îÇèÌÅäåÌ, òÇì-àÆøÆõ îÄöÀøÇéÄí, åÇéäåÈä ðÄäÇâ øåÌçÇ-÷ÈãÄéí áÌÈàÈøÆõ, ëÌÈì-äÇéÌåÉí äÇäåÌà åÀëÈì-äÇìÌÈéÀìÈä; äÇáÌÉ÷Æø äÈéÈä--åÀøåÌçÇ äÇ÷ÌÈãÄéí, ðÈùÒÈà àÆú-äÈàÇøÀáÌÆä. 13 Y extendió Moisés su vara sobre la tierra de Egipto, y Jehová trajo un viento oriental sobre el país todo aquel día y toda aquella noche; y á la mañana el viento oriental trajo la langosta:
éã åÇéÌÇòÇì äÈàÇøÀáÌÆä, òÇì ëÌÈì-àÆøÆõ îÄöÀøÇéÄí, åÇéÌÈðÇç, áÌÀëÉì âÌÀáåÌì îÄöÀøÈéÄí:  ëÌÈáÅã îÀàÉã--ìÀôÈðÈéå ìÉà-äÈéÈä ëÅï àÇøÀáÌÆä ëÌÈîÉäåÌ, åÀàÇçÂøÈéå ìÉà éÄäÀéÆä-ëÌÅï. 14 Y subió la langosta sobre toda la tierra de Egipto, y asentóse en todos los términos de Egipto, en gran manera grave:  antes de ella no hubo langosta semejante, ni después de ella vendrá otra tal;
èå åÇéÀëÇñ àÆú-òÅéï ëÌÈì-äÈàÈøÆõ, åÇúÌÆçÀùÑÇêÀ äÈàÈøÆõ, åÇéÌÉàëÇì àÆú-ëÌÈì-òÅùÒÆá äÈàÈøÆõ åÀàÅú ëÌÈì-ôÌÀøÄé äÈòÅõ, àÂùÑÆø äåÉúÄéø äÇáÌÈøÈã; åÀìÉà-ðåÉúÇø ëÌÈì-éÆøÆ÷ áÌÈòÅõ åÌáÀòÅùÒÆá äÇùÌÒÈãÆä, áÌÀëÈì-àÆøÆõ îÄöÀøÈéÄí. 15 Y cubrió la faz de todo el país, y oscurecióse la tierra; y consumió toda la hierba de la tierra, y todo el fruto de los árboles que había dejado el granizo; que no quedó cosa verde en árboles ni en hierba del campo, por toda la tierra de Egipto.
èæ åÇéÀîÇäÅø ôÌÇøÀòÉä, ìÄ÷ÀøÉà ìÀîÉùÑÆä åÌìÀàÇäÂøÉï; åÇéÌÉàîÆø, çÈèÈàúÄé ìÇéäåÈä àÁìÉäÅéëÆí--åÀìÈëÆí. 16 Entonces Faraón hizo llamar apriesa á Moisés y á Aarón, y dijo:  He pecado contra Jehová vuestro Dios, y contra vosotros.
éæ åÀòÇúÌÈä, ùÒÈà ðÈà çÇèÌÈàúÄé àÇêÀ äÇôÌÇòÇí, åÀäÇòÀúÌÄéøåÌ, ìÇéäåÈä àÁìÉäÅéëÆí; åÀéÈñÅø, îÅòÈìÇé, øÇ÷, àÆú-äÇîÌÈåÆú äÇæÌÆä. 17 Mas ruego ahora que perdones mi pecado solamente esta vez, y que oréis á Jehová vuestro Dios que quite de mí solamente esta muerte.
éç åÇéÌÅöÅà, îÅòÄí ôÌÇøÀòÉä; åÇéÌÆòÀúÌÇø, àÆì-éÀäåÈä. 18 Y salió de con Faraón, y oró á Jehová.
éè åÇéÌÇäÂôÉêÀ éÀäåÈä øåÌçÇ-éÈí, çÈæÈ÷ îÀàÉã, åÇéÌÄùÌÒÈà àÆú-äÈàÇøÀáÌÆä, åÇéÌÄúÀ÷ÈòÅäåÌ éÈîÌÈä ñÌåÌó:  ìÉà ðÄùÑÀàÇø àÇøÀáÌÆä àÆçÈã, áÌÀëÉì âÌÀáåÌì îÄöÀøÈéÄí. 19 Y Jehová volvió un viento occidental fortísimo, y quitó la langosta, y arrojóla en el mar Bermejo:  ni una langosta quedó en todo el término de Egipto.
ë åÇéÀçÇæÌÅ÷ éÀäåÈä, àÆú-ìÅá ôÌÇøÀòÉä; åÀìÉà ùÑÄìÌÇç, àÆú-áÌÀðÅé éÄùÒÀøÈàÅì.  {ô} 20 Mas Jehová endureció el corazón de Faraón; y no envió los hijos de Israel.
ëà åÇéÌÉàîÆø éÀäåÈä àÆì-îÉùÑÆä, ðÀèÅä éÈãÀêÈ òÇì-äÇùÌÑÈîÇéÄí, åÄéäÄé çÉùÑÆêÀ, òÇì-àÆøÆõ îÄöÀøÈéÄí; åÀéÈîÅùÑ, çÉùÑÆêÀ. 21 Y Jehová dijo á Moisés:  Extiende tu mano hacia el cielo, para que haya tinieblas sobre la tierra de Egipto, tales que cualquiera las palpe.
ëá åÇéÌÅè îÉùÑÆä àÆú-éÈãåÉ, òÇì-äÇùÌÑÈîÈéÄí; åÇéÀäÄé çÉùÑÆêÀ-àÂôÅìÈä áÌÀëÈì-àÆøÆõ îÄöÀøÇéÄí, ùÑÀìÉùÑÆú éÈîÄéí. 22 Y extendió Moisés su mano hacia el cielo, y hubo densas tinieblas tres días por toda la tierra de Egipto.
ëâ ìÉà-øÈàåÌ àÄéùÑ àÆú-àÈçÄéå, åÀìÉà-÷ÈîåÌ àÄéùÑ îÄúÌÇçÀúÌÈéå--ùÑÀìÉùÑÆú éÈîÄéí; åÌìÀëÈì-áÌÀðÅé éÄùÒÀøÈàÅì äÈéÈä àåÉø, áÌÀîåÉùÑÀáÉúÈí. 23 Ninguno vió á su prójimo, ni nadie se levantó de su lugar en tres días; mas todos los hijos de Israel tenían luz en sus habitaciones.
ëã åÇéÌÄ÷ÀøÈà ôÇøÀòÉä àÆì-îÉùÑÆä, åÇéÌÉàîÆø ìÀëåÌ òÄáÀãåÌ àÆú-éÀäåÈä--øÇ÷ öÉàðÀëÆí åÌáÀ÷ÇøÀëÆí, éËöÌÈâ:  âÌÇí-èÇôÌÀëÆí, éÅìÅêÀ òÄîÌÈëÆí. 24 Entonces Faraón hizo llamar á Moisés, y dijo:  Id, servid á Jehová; solamente queden vuestras ovejas y vuestras vacas:  vayan también vuestros niños con vosotros.
ëä åÇéÌÉàîÆø îÉùÑÆä, âÌÇí-àÇúÌÈä úÌÄúÌÅï áÌÀéÈãÅðåÌ æÀáÈçÄéí åÀòÉìÉú; åÀòÈùÒÄéðåÌ, ìÇéäåÈä àÁìÉäÅéðåÌ. 25 Y Moisés respondió:  Tú también nos entregarás sacrificios y holocaustos que sacrifiquemos á Jehová nuestro Dios.
ëå åÀâÇí-îÄ÷ÀðÅðåÌ éÅìÅêÀ òÄîÌÈðåÌ, ìÉà úÄùÌÑÈàÅø ôÌÇøÀñÈä--ëÌÄé îÄîÌÆðÌåÌ ðÄ÷ÌÇç, ìÇòÂáÉã àÆú-éÀäåÈä àÁìÉäÅéðåÌ; åÇàÂðÇçÀðåÌ ìÉà-ðÅãÇò, îÇä-ðÌÇòÂáÉã àÆú-éÀäåÈä, òÇã-áÌÉàÅðåÌ, ùÑÈîÌÈä. 26 Nuestros ganados irán también con nosotros; no quedará ni una uña; porque de ellos hemos de tomar para servir á Jehová nuestro Dios; y no sabemos con qué hemos de servir á Jehová, hasta que lleguemos allá.
ëæ åÇéÀçÇæÌÅ÷ éÀäåÈä, àÆú-ìÅá ôÌÇøÀòÉä; åÀìÉà àÈáÈä, ìÀùÑÇìÌÀçÈí. 27 Mas Jehová endureció el corazón de Faraón, y no quiso dejarlos ir.
ëç åÇéÌÉàîÆø-ìåÉ ôÇøÀòÉä, ìÅêÀ îÅòÈìÈé; äÄùÌÑÈîÆø ìÀêÈ, àÇì-úÌÉñÆó øÀàåÉú ôÌÈðÇé--ëÌÄé áÌÀéåÉí øÀàÉúÀêÈ ôÈðÇé, úÌÈîåÌú. 28 Y díjole Faraón:  Retírate de mí:  guárdate que no veas más mi rostro, porque en cualquier día que vieres mi rostro, morirás.
ëè åÇéÌÉàîÆø îÉùÑÆä, ëÌÅï ãÌÄáÌÇøÀúÌÈ:  ìÉà-àÉñÄó òåÉã, øÀàåÉú ôÌÈðÆéêÈ.  {ô} 29 Y Moisés respondió:  Bien has dicho; no veré más tu rostro.

 

Indice

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40